Biologické hodnocení a jeho změny od r. 2018

Napsal(a): EKOPONTIS, 24.08.2018.

S účinností od 1. 1. 2018 vešla v platnost novelizace zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“), která v mnohém zásadním způsobem upravila přístup k tzv. biologickému hodnocení. Povinnost investorů zpracovat v určitých případech toto hodnocení je v ZOPK zakotvena od samého počátku jeho účinnosti, tj. od 1. 6. 1992. Novelizované znění již v § 67, který danou problematiku upravuje, vlastní termín „biologické hodnocení“ neuvádí; formálně nejsprávnější je tedy nejspíše označení „hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny“, který se objevuje v prováděcí vyhlášce č. 142/2018 Sb., která mj. stanovuje náležitosti hodnocení dle § 67, zkráceně "H67". Termín „biologické hodnocení“ však bude vzhledem ke své jednoduchosti, výstižnosti a hlubokým kořenům nějaký čas přetrvávat ve slovnících laické (míněni zejména investoři zasahující zájmy ochrany přírody a krajiny) i odborné veřejnosti (odborné subjekty zpracovávající environmentální studie a analýzy či orgány ochrany přírody); v dalším textu tedy bude pro povinnosti investorů dle § 67 ZOPK ("H67") užíváno výhradně označení „rozšířené biologické hodnocení“.

Vydáním vyhlášky č. 142/2018 Sb. (vydaná 2. 7. 2018, účinná od 1. 8. 2018) končí relativně dlouhé období čekání na prováděcí právní předpis stanovující náležitosti rozšířeného biologického hodnocení ("H67"). Zůstávají však mnohé další nejistoty. Některé pramení ze složité uchopitelnosti fungování biologických systémů hájených příslušnými ustanoveními ZOPK, jiné budou s největší pravděpodobností časem ustáleny praxí.

Kdy musí investor rozšířené biologické hodnocení, neblo-li H67, zpracovat?

Rozšířené biologické hodnocení ("H67") je i nadále třeba pouze pro závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle:

• části druhé ZOPK (obecná ochrana přírody a krajiny – např. ochrany dřevin rostoucích mimo les, ochrana krajinného rázu, ochrana významných krajinných prvků a prvků územního systému ekologické stability),
• části třetí ZOPK (ochrany zvláště chráněných území)
• části páté ZOPK (ochrana památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů).

O nezbytnosti zpracování biologického hodnocení dle předchozího znění ZOPK rozhodoval orgán ochrany přírody příslušný k povolení zamýšleného zásahu. Aktuální znění ZOPK v mnohém ponechává rozhodnutí o potřebě na investorovi, resp. investor (často bez hlubšího přírodovědného vzdělání) se může v případě pochybností obrátit se žádostí o stanovisko na příslušný orgán ochrany přírody – vydání odůvodněného stanoviska dle § 67 odst. 1 ZOPK (dále jen „odůvodněné stanovisko“) do 30 dnů od doručení žádosti. Uvedené klade zvýšené nároky na konzistentní přístup orgánů ochrany přírody (princip zásady legitimního očekávání – obdobné záměry, resp. záměry o obdobné míře vlivů by měly být vnímány obdobně napříč rozhodování různých orgánů ochrany přírody).

Jaké jsou dosavadní zkušenosti z praxe?

Poměrně překvapivou zkušeností z praxe jsou často nejednotné názory některých orgánů ochrany přírody při vyjadřování se k příslušnosti k vydání odůvodněného stanoviska o potřebě zpracování rozšířeného biologického hodnocení, jakkoliv stávající legislativa v oblasti ochrany přírody dle našeho názoru neumožňuje jiný postup, než aby se k záměru každý z orgánů ochrany přírody vyjadřoval dle své věcné a místní příslušnosti.

Má-li například investor pochybnosti o závažnosti jeho záměru z hlediska významných krajinných prvků, krajinného rázu, zvláště chráněného území a zvláště chráněných druhů a jeho záměr zasahuje jak území zvláště chráněné, tak území bez zvláštní územní ochrany, je nutno žádost o odůvodněné stanovisko adresovat příslušné Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (příslušná pro všechny instituty ochrany ve zvláště chráněných území), příslušnému krajskému úřadu (příslušný pro zvláštní druhovou ochranu mimo zvláště chráněná území) i příslušné obci s rozšířenou působností (příslušná pro ochranu významných krajinných prvků a krajinného rázu mimo zvláště chráněná území).

Rozšířené biologické hodnocení (H67) jako příloha žádostí

Novela vnáší nemalou míru nejistoty i ve vztahu k potřebě přikládání rozšířeného biologického hodnocení jako součásti žádosti o vydání povolení, souhlasu či závazná stanoviska (obecně pro zjednodušení dále uváděno jako „správní akty“) dle ZOPK, jakkoliv § 67 odst. 3 ZOPK explicitně uvádí, že rozšířené biologické hodnocení je součástí těchto žádostí. V aktuální praxi často investor při uplatnění principu předběžné opatrnosti žádá orgány ochrany přírody a krajiny o mnohé správní akty, byť se závažnost zásahu daného hájeného institutu ochrany přírody a krajiny jeví jako malá. Zásah o této míře vlivů tedy bezpochyby nenabývá závažnosti, ze které by vyplývala nutnost zpracování rozšířeného biologického hodnocení. Nabízí se však otázka, zda je v případě, kdy orgán ochrany přírody neshledá záměr z hlediska sledovaného zájmu závažným a v tomto smyslu k tomu vydá i odůvodněné stanovisko, třeba o příslušný správní akt žádat. Jednotlivá ustanovení ZOPK totiž při definici potřeby získání správních aktů nepracují s termínem „závažný“ – viz typicky § 56 odst. 1 ZOPK termín „škodlivý zásah“ vyžadující rozhodnutí o výjimce ze zákazů u zvláště chráněných druhů. Z hlediska legislativního je škodlivým zásahem bezpochyby i zásah ochranných podmínek třeba jen jednoho jedince relativně široce rozšířeného zvláště chráněného druhu (tento zdánlivý protimluv je vzhledem k neaktuálnosti vyhlášky č. 395/1992 Sb. poměrně běžným jevem); tento zásah tedy vyžaduje příslušné rozhodnutí o výjimce, jakkoliv se z hlediska zájmů ochrany přírody nejedná o zásah závažný (v biologickém smyslu vnímání významu jedince pro fungování populace druhu). Při absenci zkušeností s postupy orgánů ochrany a nízké míře konzistentnosti v rozhodování, resp. absenci judikatury k příslušné problematice vzhledem k dosud krátké účinnosti novelizovaného znění ZOPK, je nemožné definovat jeden obecně správný postup. Účelem odůvodněného stanoviska však bezpochyby nemá být zastupování všech ostatních správních aktů dle ZOPK pro vlivy záměru o nižším stupni závažnosti zásahu; pokud by tomu tak mělo být, pak by to kladlo i podstatně větší nároky na podobu, obsah a podrobnost žádosti o odůvodněné stanovisko.

A z toho tedy vyplývá…

Dle výše uvedeného je zřejmé, že problematika rozšířeného biologického hodnocení ("H67") recentně zaznamenala mnohé změny, přičemž pozice těchto změn v rámci dlouhodobě utvářeného systému postupů dle ZOPK (míněno zejména získávání správních aktů v rámci povolovacího procesu) není ani více než po půl roce účinnosti zcela ustálená. Při této situaci bezpochyby nabývá na významu potřeba žádostí o odůvodněné stanovisko, dle kterého bude mít investor jistotu zda, příp. pro jaká správní řízení či postupy dle ZOPK bude rozšířené biologické hodnocení potřebovat. Nepotřeba zpracování rozšířeného biologického hodnocení z hlediska některého ze sledovaných zájmů ochrany přírody a krajiny by však explicitně neměla znamenat nepotřebu získání správních aktů vyjadřujících se k přijatelnosti záměru z hlediska jednotlivých sledovaných zájmů.

Vzhledem ke složitosti problematiky je zřejmé, že nejen v případě zvláště složitých případů (typicky např. stavby dopravní infrastruktury či rozsáhlé průmyslové objekty) potřebuje investor pro hladký průběh přípravy záměru součinnost s odborným subjektem, jehož zkušenost dokáže podstatně minimalizovat rizika neúspěšnosti povolovacího procesu i v aktuální nejistotě, resp. nízké ustálenosti jednotlivých postupů a různých přístupů orgánů ochrany přírody. Rozšířené biologické hodnocení ostatně musí zpracovávat osoba k tomu autorizovaná (obdobně, jako je autorizace vyžadována pro vybrané postupy dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, v platném znění (dále také „zákon o EIA“)). Náležitostmi dle prováděcí vyhlášky č. 142/2018 Sb. se rozšířené biologické hodnocení ("H67") v mnohém přibližuje struktuře dokumentů zpracovávaných dle zákona o EIA. V případě, že záměr vyžaduje posuzování dle zákona o EIA, je to opět odborný subjekt, který investora provede celým procesem a případně vydefinuje optimální pozici rozšířeného biologického hodnocení v rámci zákonných postupů, je-li toto pro záměr třeba zpracovat.